Lednové dny

Konečně přišly mrazivé dny, tak, jak to v lednu má být. Možná někteří z vás chodí sypat slunečnici ptáčkům do přírody jako já, možná máte na zahradě nebo na balkoně krmítko a s dětmi pozorujete , jak se slétávají a někdy i perou o každé zrnko. Zvlášť v mrazivých dnech se ptáci hojně stahují k lidským sídlům, aby zde našli něco k snědku. Leden bývá měsícem s nejnižšími teplotami, a tak jsou ptáci čím dál tím odvážnější a krmítka bývají obsazená od svítání do soumraku. I tak se může stát, že při velmi nízkých teplotách někteří ptáci umrznou. Proto se ptáci přikrmují a to jim dodává sílu. Dobře nakrmení ptáci tak neztrácejí svou tělesnou teplotu a přežijí.

V krmítkách zavěšených blízko lesa uvidíte hýla obecného, různé druhy pěnkav, vrabce, dlasky, čížky, zvonky, brhlíky, sojky a také strakapoudy.

Ptáci potřebují také pít, takže uvítají pítko, do kterého jim budete dávat denně čistou vodu. V přírodě si ptáci v zimě obstarávají vodu buď u nezamrzlých vodních toků, pojídáním sněhu nebo třeba z ovoce a dužnatých plodů. Pokud jim necháte na stromě pár jablek i přes zimu, budou vám vděční. Na některých keřích zůstávají plody i v zimě, i když už úplně zmrzlé, ptáci je rádi pojídají jako příjemné zpestření jídelníčku. Když na ptáčky nezapomenete v zimních dnech , odmění se vám na jaře krásným zpěvem , přinesou vám radost.. A té je potřeba dnes každý den …

A jak to bylo s lednem v dobách daleko před námi…

Měsíc leden býval dříve považován za měsíc odpočinku, jelikož se nedalo pracovat v lese ani na poli. Slovo „odpočinek“ bylo však zavádějící. Dokud to počasí umožnilo, opravovala se lidská stavení, zvířecí příbytky a stroje a náčiní se chystaly na příští sezónu. Pouze v dobách třeskutých mrazů se lidé přesouvali dovnitř stavení. Byla to doba, kdy se členové rodiny sesedli u rozehřátých kamen a za zvuku praskajících polínek si vyprávěli pohádky i tajemné příběhy. Tehdy se rodily dodnes používané báje a pověsti. I přes nelehkou dobu to býval čas všemi milovaný. Ženy jej využívaly na předení přízí, draní peří, tkaní koberečků, šití, vyšívání, paličkování nebo pletení proutěných košíků. Muži se věnovali práci se dřevem nebo proutím a pod jejich rukama vznikaly vařečky, měchačky, hrábě či košťata nebo třeba oblíbené pantofle, zvané dřeváky. Ručně se vyráběly i střešní šindele. Prodej těchto výrobků byl často jediným zimním zdrojem příjmů.